Bookbot

Esej o svobodách : Zkoumání moderní civilizace

Hodnotenie knihy

Viac o knihe

Tato kniha vznikla z přednášek proslovených v dubnu 1963 na Kalifornské univerzitě v Berkeley. Autor si vybral jako téma svobodu a předsevzal si zabývat se znovu starým rozporem mezi svobodami formálními a svobodami reálnými. Raymond Aron (1905–1983) představuje v duchovních dějinách moderní Francie a Evropy jeden významný typ sociologického a politologického myšlení, jehož závažnost dnes již prověřil kritik nejneúprosnější – čas. Aron nevytváří žádný uzavřený sociologický systém ani nesofistikuje sociologické pojmy, ale filozoficky a sociologicky poučeně reaguje na nejaktuálnější problémy své doby, a to na úrovni jak vysoce obecné, tak konkrétně analytické. Autor slavných knih Opium intelektuálů, Demokracie a totalitarismus, či Esej o svobodách díky své intlektuální a mravní poctivosti, díky hlubokému poznání a vědomí o lidské, sociální a historické podmíněnosti všeho našeho usilování, odolal veškerým ideologickým svodům dvacátého století. Díky této poctivosti a životní zkušenosti si mohl také dovolit, aby jeho díla byla svrchovaně „neakademická“, protože, jak vtipně poznamenává Aronův životopisec, zatímco Aronův přítel z mládí Jean-Paul Sartre objevoval Heideggera a Husserla, Aron pozoroval Hitlerův nástup k moci.

Nákup knihy

Esej o svobodách : Zkoumání moderní civilizace, Raymond Aron, Vladimír Jochmann

Jazyk
Rok vydania
1992
product-detail.submit-box.info.binding
(mäkká),
Stav knihy
Poškodená
Cena
2,64 €

Platobné metódy

4,4
Veľmi dobrá
3 Hodnotenie

Tu nám chýba tvoja recenzia

Jazyk
česky
Vydavateľ
Archa
Rok vydania
1992
Väzba
mäkká
Počet strán
216
ISBN10
8071150304
ISBN13
9788071150305
Série
Prvé vydanie
1965
Pôvodný názov
Essai sur les libertés
Hodnotenie
4,35 z 5
Anotácia
Tato kniha vznikla z přednášek proslovených v dubnu 1963 na Kalifornské univerzitě v Berkeley. Autor si vybral jako téma svobodu a předsevzal si zabývat se znovu starým rozporem mezi svobodami formálními a svobodami reálnými. Raymond Aron (1905–1983) představuje v duchovních dějinách moderní Francie a Evropy jeden významný typ sociologického a politologického myšlení, jehož závažnost dnes již prověřil kritik nejneúprosnější – čas. Aron nevytváří žádný uzavřený sociologický systém ani nesofistikuje sociologické pojmy, ale filozoficky a sociologicky poučeně reaguje na nejaktuálnější problémy své doby, a to na úrovni jak vysoce obecné, tak konkrétně analytické. Autor slavných knih Opium intelektuálů, Demokracie a totalitarismus, či Esej o svobodách díky své intlektuální a mravní poctivosti, díky hlubokému poznání a vědomí o lidské, sociální a historické podmíněnosti všeho našeho usilování, odolal veškerým ideologickým svodům dvacátého století. Díky této poctivosti a životní zkušenosti si mohl také dovolit, aby jeho díla byla svrchovaně „neakademická“, protože, jak vtipně poznamenává Aronův životopisec, zatímco Aronův přítel z mládí Jean-Paul Sartre objevoval Heideggera a Husserla, Aron pozoroval Hitlerův nástup k moci.