Parametre
- 120 stránok
- 5 hodin čítania
Viac o knihe
Nemoc k smrti, napsaná v roce 1849, je psychologickou úvahou o ztrátě člověkova já. Kierkegaard přetváří Kristův výrok z evangelia, když uvádí, že „trýzní v zoufalství je, že se umřít nemůže“. Tato nemoc představuje zoufalství, kdy chybí i poslední naděje na smrt. Svět se člověka ptá na jeho já minimálně, a ztráta sebe sama se prochází tiše. Druhý díl knihy se zaměřuje na zoufalství nebýt sám sebou a rozlišuje mezi „nepoznáním“ a „nechtěním poznat“, čímž činí hřích aktuálním a bytostným. Kierkegaard rozebírá, jak se člověk snaží o syntézu svého já s Věčností, a zdůrazňuje, že pravda zůstává většinou neslyšena, pokud ji někdo nevnímá duchem. Tíseň se prohlubuje, když je ztracen vztah k Nejvyššímu a k podstatě sebe sama. Kierkegaard používá řeč k vzdělání a probuzení, vědom si, že léčba vyžaduje duchovní skok a pokání. V dalších dílech, které napsal až do své smrti v roce 1855, zkoumá hloubku křesťanství a konfrontuje ji s oficiálním náboženstvím, které se stalo bezduchou loutkou. Nemocí k smrti, s podtitulem křesťanská psychologická úvaha, zahajuje Kierkegaardovo dílo, které patří k tomu nejlepšímu ve světové literatuře. V češtině je k dispozici v kvalitním překladu Marie Mikulové-Thulstrupové.
Platobné metódy
Tu nám chýba tvoja recenzia
- Titul
- Nemoc k smrti
- Jazyk
- česky
- Autori
- Søren Kierkegaard
- Vydavateľ
- Michal Legelli
- Rok vydania
- 2019
- Počet strán
- 120
- ISBN10
- 8090728863
- ISBN13
- 9788090728868
- Série
- Štítky
- Náučná literatúra, Spoločenské vedy, Ezoterika & Náboženstvo, Psychologická tematika, Náboženské témy, Filozofická tematika, Náboženstvo, Kresťanské témy, Kresťanstvo, Úmrtia, Teológia, 19. storočie, Viera, Choroby, Etika, Zúfalstvo, Úzkostné poruchy
- Prvé vydanie
- 1849
- Pôvodný názov
- Sygdommen til døden
- Hodnotenie
- 4,1 z 5
- Anotácia
- Nemoc k smrti, napsaná v roce 1849, je psychologickou úvahou o ztrátě člověkova já. Kierkegaard přetváří Kristův výrok z evangelia, když uvádí, že „trýzní v zoufalství je, že se umřít nemůže“. Tato nemoc představuje zoufalství, kdy chybí i poslední naděje na smrt. Svět se člověka ptá na jeho já minimálně, a ztráta sebe sama se prochází tiše. Druhý díl knihy se zaměřuje na zoufalství nebýt sám sebou a rozlišuje mezi „nepoznáním“ a „nechtěním poznat“, čímž činí hřích aktuálním a bytostným. Kierkegaard rozebírá, jak se člověk snaží o syntézu svého já s Věčností, a zdůrazňuje, že pravda zůstává většinou neslyšena, pokud ji někdo nevnímá duchem. Tíseň se prohlubuje, když je ztracen vztah k Nejvyššímu a k podstatě sebe sama. Kierkegaard používá řeč k vzdělání a probuzení, vědom si, že léčba vyžaduje duchovní skok a pokání. V dalších dílech, které napsal až do své smrti v roce 1855, zkoumá hloubku křesťanství a konfrontuje ji s oficiálním náboženstvím, které se stalo bezduchou loutkou. Nemocí k smrti, s podtitulem křesťanská psychologická úvaha, zahajuje Kierkegaardovo dílo, které patří k tomu nejlepšímu ve světové literatuře. V češtině je k dispozici v kvalitním překladu Marie Mikulové-Thulstrupové.