Bookbot

Všechno nebo nic. Příběh pokračuje

Hodnotenie knihy

Viac o knihe

Po třech letech se autorka vrací k hrdinům předcházející knihy "Všechno nebo nic" Lindě, Vandě a Jakubovi, aby, podle vlastních slov, jejich příběh uzavřela. Skončí happyendem????? Mělo to lehkost. Slova, věty, smích. Navázali jsme tam, kde jsme skončili, protože jsme vlastně nikdy neskončili. Dokonce i o malé Vandě jsme se bavili bez napětí a zmatku. Ignorovali jsme fakt, že tam někde je brunetka, že tam někde je Bystričan, kteří netuší, že jsou jen berličkami, že je využíváme, abychom přežili, bylo to zvrácené, ale krásné, a zdálo se mi to úplně normální… Ale jenom tehdy, když jsme byli spolu… Jinak jsme zápasili se světlem našich společných dní, závislí na něm jsme chtěli najít stejný žár ve slunci normálního života, ale nešlo to, tak jsme se schovávali jeden v druhém, propletení bouří našich těl a hladem našich duší, ukřižovaní pod přikrývkami neosobních hotelů, které byly domovem naší lásky… A vyčerpaní jsme se spolu loučili s pocitem, že takhle to dál nejde

Vydanie

Skladom máme celkom knihy Všechno nebo nic. Příběh pokračuje (2010).

Nákup knihy

Všechno nebo nic. Příběh pokračuje, Eva Urbaníková, Miluše Krejčová

Jazyk
Rok vydania
2010
product-detail.submit-box.info.binding
(pevná),
Stav knihy
Dobrá
Cena
5,99 €

Platobné metódy

3,7
Veľmi dobrá
576 Hodnotenie

Tu nám chýba tvoja recenzia

Titul
Všechno nebo nic. Příběh pokračuje
Jazyk
česky
Vydavateľ
Motto
Rok vydania
2010
Väzba
pevná
ISBN10
807246521x
ISBN13
9788072465217
Série
Všetko
Hodnotenie
3,7 z 5
Anotácia
Po třech letech se autorka vrací k hrdinům předcházející knihy "Všechno nebo nic" Lindě, Vandě a Jakubovi, aby, podle vlastních slov, jejich příběh uzavřela. Skončí happyendem????? Mělo to lehkost. Slova, věty, smích. Navázali jsme tam, kde jsme skončili, protože jsme vlastně nikdy neskončili. Dokonce i o malé Vandě jsme se bavili bez napětí a zmatku. Ignorovali jsme fakt, že tam někde je brunetka, že tam někde je Bystričan, kteří netuší, že jsou jen berličkami, že je využíváme, abychom přežili, bylo to zvrácené, ale krásné, a zdálo se mi to úplně normální… Ale jenom tehdy, když jsme byli spolu… Jinak jsme zápasili se světlem našich společných dní, závislí na něm jsme chtěli najít stejný žár ve slunci normálního života, ale nešlo to, tak jsme se schovávali jeden v druhém, propletení bouří našich těl a hladem našich duší, ukřižovaní pod přikrývkami neosobních hotelů, které byly domovem naší lásky… A vyčerpaní jsme se spolu loučili s pocitem, že takhle to dál nejde