Viac o knihe
Kniha "zakladatele" historické antropologie je věnována osobité otázce společenské a stavovské cti, jak ji chápalo a praktikovalo 17.-18.století. Osoby, jež se dopustily kriminálních a mravopočestných deliktů, byly tehdy trestány nejen právně a soudně, ale byly i zbavovány společenské vážnosti, vyobcovávány ze společnosti. Toto vyvržení se neomezovalo jen na jedince, ale týkalo se i celé řady povolání, která byla považována za opovrhovaná a jejichž vykonavatelé zůstávali zcela na okraji společenské vážnosti. Patřila sem nejenom tzv. špinavá řemesla jako pohodní, kati, lázeňští pomocníci, holiči-lazebníci, markytánky a prostitutky, ale i většina těch, kteří se živili podomním obchodem, potulní komedianti, žebráci či ti, kteří skončili život jako sebevrazi – a pro dnešního člověka poněkud překvapivě i mlynáři, celníci a tkalci.
Skladom máme celkom knihy Bezectní lidé: O katech, děvkách a mlynářích (2003).
Nákup knihy
Bezectní lidé: O katech, děvkách a mlynářích, Richard van Dülmen
- Jazyk
- Rok vydania
- 2003
- Väzba
- (mäkká),
- Stav knihy
- Dobrá
- Cena
- 28,49 €
Platobné metódy
Tu nám chýba tvoja recenzia
- Jazyk
- česky
- Autori
- Richard van Dülmen
- Vydavateľ
- Dokořán
- Rok vydania
- 2003
- Väzba
- mäkká
- Počet strán
- 107
- ISBN10
- 8086569438
- ISBN13
- 9788086569437
- Série
- Štítky
- Náučná literatúra, Spoločenské vedy, Historické téma, História, Antropológia, Česť, 17.-18. storočie, Človek a spoločnosť
- Prvé vydanie
- 1999
- Pôvodný názov
- Der ehrlose Mensch: Unehrlichkeit und soziale Ausgrenzung in der Frühen Neuzeit
- Hodnotenie
- 4,2 z 5
- Anotácia
- Kniha "zakladatele" historické antropologie je věnována osobité otázce společenské a stavovské cti, jak ji chápalo a praktikovalo 17.-18.století. Osoby, jež se dopustily kriminálních a mravopočestných deliktů, byly tehdy trestány nejen právně a soudně, ale byly i zbavovány společenské vážnosti, vyobcovávány ze společnosti. Toto vyvržení se neomezovalo jen na jedince, ale týkalo se i celé řady povolání, která byla považována za opovrhovaná a jejichž vykonavatelé zůstávali zcela na okraji společenské vážnosti. Patřila sem nejenom tzv. špinavá řemesla jako pohodní, kati, lázeňští pomocníci, holiči-lazebníci, markytánky a prostitutky, ale i většina těch, kteří se živili podomním obchodem, potulní komedianti, žebráci či ti, kteří skončili život jako sebevrazi – a pro dnešního člověka poněkud překvapivě i mlynáři, celníci a tkalci.