Bookbot

Růže. Cesta za světlem...

Hodnotenie knihy

Viac o knihe

Závěrečný díl „volného triptychu“, v němž se autorka drsně vypořádává s drsným světem i sama se sebou, tentokrát cestou za světlem. Po dvou knihách „drsné školy“: Monarcha Absint a Schola alternativa se autorka vrací do zvráceného světa násilí, nenávisti, sprostoty a apokalyptické negace, aby se pokusila prorvat ke světlu. Svou autobiografickou hrdinku nechává procházet kulisami zkázy a příběhy smrti cestou za hvězdou, jež "má podobu růže Makabejských“. Tak se začínají mísit dvě roviny: první je makabrózní alegorií zániku naší hnijící civilizace, druhá odkazuje k jejím kořenům. Na cestě se setkává se sedmi mýtickými postavami zastupujícími lidstvo a jeho atributy – hřích, smrt, samotu, válku, čas, ďábla a oběť. Z krvavě černého bahna příběhu se však nakonec vyloupne závěr velmi ženský... Autorka si v textu vybojovává svůj osobní boj s Bohem a vlastním dospíváním a bojuje prostředky vnějškově velmi drsnými. Když ale občas utlumí exhibici verbálního cynismu a až panoptikální sprostotu, jíž je text přetížen, dokáže ukázat svou zranitelnost, empatii, a produkovat obrazné symboly připomínající ozvuky tuzemského undergroundu i surrealismu, k němuž se ostatně vědomě hlásí...

Vydanie

Nákup knihy

Růže. Cesta za světlem..., Natálie Kocábová

Jazyk
Rok vydania
2007
Túto kópiu už nemáme.
alebo
Zobraziť dostupné vydanie

Platobné metódy

3,0
Dobrá
14 Hodnotenie

Tu nám chýba tvoja recenzia

Jazyk
česky
Vydavateľ
Mladá fronta
Rok vydania
2007
Série
Hodnotenie
2,95 z 5
Anotácia
Závěrečný díl „volného triptychu“, v němž se autorka drsně vypořádává s drsným světem i sama se sebou, tentokrát cestou za světlem. Po dvou knihách „drsné školy“: Monarcha Absint a Schola alternativa se autorka vrací do zvráceného světa násilí, nenávisti, sprostoty a apokalyptické negace, aby se pokusila prorvat ke světlu. Svou autobiografickou hrdinku nechává procházet kulisami zkázy a příběhy smrti cestou za hvězdou, jež "má podobu růže Makabejských“. Tak se začínají mísit dvě roviny: první je makabrózní alegorií zániku naší hnijící civilizace, druhá odkazuje k jejím kořenům. Na cestě se setkává se sedmi mýtickými postavami zastupujícími lidstvo a jeho atributy – hřích, smrt, samotu, válku, čas, ďábla a oběť. Z krvavě černého bahna příběhu se však nakonec vyloupne závěr velmi ženský... Autorka si v textu vybojovává svůj osobní boj s Bohem a vlastním dospíváním a bojuje prostředky vnějškově velmi drsnými. Když ale občas utlumí exhibici verbálního cynismu a až panoptikální sprostotu, jíž je text přetížen, dokáže ukázat svou zranitelnost, empatii, a produkovat obrazné symboly připomínající ozvuky tuzemského undergroundu i surrealismu, k němuž se ostatně vědomě hlásí...