Bookbot

Komu věřit, koho oklamat

Hodnotenie knihy

Viac o knihe

Vzpomínky slovenské Židovky na dramatické události z let 1939 až 1945. Autorka pocházející z vážené trnavské rodiny líčí sílící tlak slovenského nacionalismu, který vyústil v ilegální útěk celé rodiny do Budapešti. Díky manipulaci všudypřítomné byrokracie věřili oběti i ochotně udávající sousedé, že situaci nelze jinak řešit. Rodina se ukrývala na několika místech pod různými identitami, v létě r. 1943 byla gestapem odhalena a převezena do internačního tábora. Bohatý strýček dokázal svými penězi nemožné: uplatil úředníka a všichni členové rodiny byli propuštěni. Krátce na to byli udáni služkou a zatčeni gestapem. Rodiče už autorka nikdy neviděla, sama se zachránila díky rychlému impulzivnímu útěku a solidaritě přátel i známých. Události, na které musela "zapomenout", aby mohla vést normální život, ji donutily, aby je zapsala, neboť to dle svých slov dluží lidem, kteří holocaust nepřežili.

Nákup knihy

Komu věřit, koho oklamat, Gerta Vrbová

Jazyk
Rok vydania
2008
product-detail.submit-box.info.binding
(pevná)
Akonáhle sa objaví, pošleme e-mail.

Platobné metódy

4,4
Veľmi dobrá
8 Hodnotenie

Tu nám chýba tvoja recenzia

Titul
Komu věřit, koho oklamat
Jazyk
česky
Vydavateľ
G plus G
Rok vydania
2008
Väzba
pevná
Počet strán
197
ISBN10
8087060105
ISBN13
9788087060100
Série
Pôvodný názov
Trust and deceit
Hodnotenie
4,4 z 5
Anotácia
Vzpomínky slovenské Židovky na dramatické události z let 1939 až 1945. Autorka pocházející z vážené trnavské rodiny líčí sílící tlak slovenského nacionalismu, který vyústil v ilegální útěk celé rodiny do Budapešti. Díky manipulaci všudypřítomné byrokracie věřili oběti i ochotně udávající sousedé, že situaci nelze jinak řešit. Rodina se ukrývala na několika místech pod různými identitami, v létě r. 1943 byla gestapem odhalena a převezena do internačního tábora. Bohatý strýček dokázal svými penězi nemožné: uplatil úředníka a všichni členové rodiny byli propuštěni. Krátce na to byli udáni služkou a zatčeni gestapem. Rodiče už autorka nikdy neviděla, sama se zachránila díky rychlému impulzivnímu útěku a solidaritě přátel i známých. Události, na které musela "zapomenout", aby mohla vést normální život, ji donutily, aby je zapsala, neboť to dle svých slov dluží lidem, kteří holocaust nepřežili.