Tři kamarádky Alice, Wendy a Dorothy si na sklonku Belle Epoque vypráví příběhy o tom co s kým jak dělaly a většinou se u toho tak rozvášní, že neví, kam dřív sáhnout. Pokud vám sedne výtvarný styl Melindy Gebbie a odpustíte autorům některé nelegální výjevy, čeká vás zběsilá imaginativní jízda plná touhy a vášnivé zvědavosti.
Miláčik čitateľov je práve vypredaný
Série
Viac o knihe
Těsně před první světovou válkou se v jednom švýcarském hotýlku sejdou Wendy, Dorotka a Alenka, jejichž dětské zážitky se staly předobrazem knih Alenka v říši divů, Petr Pan a Čaroděj ze země Oz. Navzájem si odvypráví velmi odlišné (a velmi sexuální, protože tohle je pornografie) verze příběhů, které si s nimi spojujeme. Spolu s dívkami se vracíme k incidentům, které se transformovaly do vyprávění o králičí díře, zemi Oz či Zemi Nezemi… Ztracené dívky jsou mistrovskou ukázkou komiksové techniky. Melinda Gebbieová i Alan Moore si libují v dobových pastiších, a tak jsou některé kapitoly nakreslené ve stylu Aubreyho Beardsleyho, Egona Schieleho či Alfonse Muchy. V čiré pornografii nemá akce žádné důsledky: žádné děti, choroby, traumata, a žádné vzpomínky. A právě v tomto ohledu se Ztracené dívky od porna zásadně liší: ono to celé je o následcích, nemluvě o válce, hudbě, lásce, žádostivosti, represi a paměti.
Platobné metódy
- Titul
- Ztracené dívky
- Jazyk
- česky
- Autori
- Alan Moore, Melinda Gebbie
- Vydavateľ
- Argo
- Rok vydania
- 2008
- ISBN10
- 570095xNaN
- ISBN13
- 802570095x
- Série
- Stratené dievčatá
- Štítky
- Beletria, Fantasy, Komiks & Manga, Komiks, Erotika, Sexualita & Intimita, Anglická literatúra, Švajčiarsko, Hotely, Pornografia, Apokryfy
- Prvé vydanie
- 2006
- Pôvodný názov
- Lost Girls
- Hodnotenie
- 3,75 z 5
- Anotácia
- Těsně před první světovou válkou se v jednom švýcarském hotýlku sejdou Wendy, Dorotka a Alenka, jejichž dětské zážitky se staly předobrazem knih Alenka v říši divů, Petr Pan a Čaroděj ze země Oz. Navzájem si odvypráví velmi odlišné (a velmi sexuální, protože tohle je pornografie) verze příběhů, které si s nimi spojujeme. Spolu s dívkami se vracíme k incidentům, které se transformovaly do vyprávění o králičí díře, zemi Oz či Zemi Nezemi… Ztracené dívky jsou mistrovskou ukázkou komiksové techniky. Melinda Gebbieová i Alan Moore si libují v dobových pastiších, a tak jsou některé kapitoly nakreslené ve stylu Aubreyho Beardsleyho, Egona Schieleho či Alfonse Muchy. V čiré pornografii nemá akce žádné důsledky: žádné děti, choroby, traumata, a žádné vzpomínky. A právě v tomto ohledu se Ztracené dívky od porna zásadně liší: ono to celé je o následcích, nemluvě o válce, hudbě, lásce, žádostivosti, represi a paměti.