Viac o knihe
Král Šumavy (1959) je jedním z nejúspěšnějších českých filmů, jehož popularita je úzce spojena s jeho funkcí (de)formování historické paměti. Tento „film paměti“ hraje klíčovou roli v ideologickém obsahu a jeho recepce, sledovanost a divácký ohlas jsou důležité pro jeho paměťovou roli. První oddíl se zaměřuje na téma recepce, včetně fenoménu filmové hvězdy Jiřího Valy. Film byl realizován v době, kdy československá kinematografie čelila změnám v kulturní politice, což vedlo k jeho urychlené produkci jako prototypu „ideálního filmu“ v éře propagandy. Následující oddíl analyzuje kameru a hudbu, přičemž styl Josefa Illíka a hudba Miloše Vacka zaujaly dobové recenzenty. Analýza filmu jako systému vztahů využívá dvojí přístup: první kapitola aplikuje „bordwellovskou“ poetiku, zatímco druhá zkoumá myticko-rituální podstatu komunismu. Film lze interpretovat jako (re)verzi „mýtu o konci světa a jeho obrodě“ a jako průběh iniciačního rituálu. Poslední oddíl, „Filmy a dějiny na hranicích“, přináší historické kontexty a katalogizuje české „hraničářské filmy“, přičemž přibližuje vznik Pohraniční stráže a fenomén šumavských kurýrů.
Nákup knihy
Král Šumavy: komunistický thriller, Petr Kopal
- Jazyk
- Rok vydania
- 2019
- product-detail.submit-box.info.binding
- (mäkká)
Platobné metódy
Tu nám chýba tvoja recenzia
- Titul
- Král Šumavy: komunistický thriller
- Jazyk
- česky
- Autori
- Petr Kopal
- Vydavateľ
- Academia
- Rok vydania
- 2019
- Väzba
- mäkká
- ISBN10
- 8020029362
- ISBN13
- 9788020029362
- Série
- Štítky
- Beletria, Detektívky & Thriller, Thrillery, Politika, Literatúra faktu, Sfilmované, Česká republika, Komunizmus, Šumava, Český film, Železná opona, Pohraničníci, Ochrana štátnej hranice, Agent prevádzač
- Hodnotenie
- 2,9 z 5
- Anotácia
- Král Šumavy (1959) je jedním z nejúspěšnějších českých filmů, jehož popularita je úzce spojena s jeho funkcí (de)formování historické paměti. Tento „film paměti“ hraje klíčovou roli v ideologickém obsahu a jeho recepce, sledovanost a divácký ohlas jsou důležité pro jeho paměťovou roli. První oddíl se zaměřuje na téma recepce, včetně fenoménu filmové hvězdy Jiřího Valy. Film byl realizován v době, kdy československá kinematografie čelila změnám v kulturní politice, což vedlo k jeho urychlené produkci jako prototypu „ideálního filmu“ v éře propagandy. Následující oddíl analyzuje kameru a hudbu, přičemž styl Josefa Illíka a hudba Miloše Vacka zaujaly dobové recenzenty. Analýza filmu jako systému vztahů využívá dvojí přístup: první kapitola aplikuje „bordwellovskou“ poetiku, zatímco druhá zkoumá myticko-rituální podstatu komunismu. Film lze interpretovat jako (re)verzi „mýtu o konci světa a jeho obrodě“ a jako průběh iniciačního rituálu. Poslední oddíl, „Filmy a dějiny na hranicích“, přináší historické kontexty a katalogizuje české „hraničářské filmy“, přičemž přibližuje vznik Pohraniční stráže a fenomén šumavských kurýrů.