Parametre
- 216 stránok
- 8 hodin čítania
Viac o knihe
Pojem hieroglyf nabyl v 19. století na výrazné mnohoznačnosti. Zbavil se souvislosti se svým původním smyslem: psalo se o alegorickém hieroglyfu, o snovém hieroglyfu, o společenském hieroglyfu. Hieroglyf se změnil v metaforu pro vnitřní obraz a vnitřní model, používanou i na charakterizování básnické tvorby. Obrat v pojetí hieroglyfu nastal zejména po rozlišení na alegorický symbol a nevědomý symbol. Kniha Stíny hieroglyfů, rozvržená do pěti kapitol, sleduje rozdílné přístupy k hieroglyfu a alegorii, vůči níž se odlišně vymezovali filozofové, teoretici umění a sami umělci. Přestože se alegorie stala jedním z hlavních nepřátel moderního umění a byla silně kritizovaná avantgardou, dlouhodobě přežívala a zasáhla i umělce, u nichž by se dala sotva očekávat. Jedním z nich byl i Vladimír Boudník.
Nákup knihy
Stíny hieroglyfů, Karel Srp
- Jazyk
- Rok vydania
- 2015
- product-detail.submit-box.info.binding
- (mäkká),
- Stav knihy
- Veľmi dobrá
- Cena
- 7,99 €
Platobné metódy
Nikto zatiaľ neohodnotil.
- Titul
- Stíny hieroglyfů
- Jazyk
- česky
- Autori
- Karel Srp
- Vydavateľ
- Arbor vitae
- Rok vydania
- 2015
- Väzba
- mäkká
- Počet strán
- 216
- ISBN10
- 8074670805
- ISBN13
- 9788074670800
- Série
- Štítky
- Náučná literatúra, Umenie & Kultúra, Spoločenské vedy, Výtvarné umenie, Maľba & Sochárstvo, Umenie, Filozofia, Teória & Dejiny umenia, Moderné umenie, Teória umenia
- Anotácia
- Pojem hieroglyf nabyl v 19. století na výrazné mnohoznačnosti. Zbavil se souvislosti se svým původním smyslem: psalo se o alegorickém hieroglyfu, o snovém hieroglyfu, o společenském hieroglyfu. Hieroglyf se změnil v metaforu pro vnitřní obraz a vnitřní model, používanou i na charakterizování básnické tvorby. Obrat v pojetí hieroglyfu nastal zejména po rozlišení na alegorický symbol a nevědomý symbol. Kniha Stíny hieroglyfů, rozvržená do pěti kapitol, sleduje rozdílné přístupy k hieroglyfu a alegorii, vůči níž se odlišně vymezovali filozofové, teoretici umění a sami umělci. Přestože se alegorie stala jedním z hlavních nepřátel moderního umění a byla silně kritizovaná avantgardou, dlouhodobě přežívala a zasáhla i umělce, u nichž by se dala sotva očekávat. Jedním z nich byl i Vladimír Boudník.