Fromma mám rád, ale neviem prečo, pri čítaní tejto svetoznámej knihy som sa až tak nebavil. Dokonca mi stále zostáva pár strán do konca a neviem sa dokopať k tomu, aby som ju opäť otvoril. Omnoho radšej mám iné autorove knihy. Možno som ju len čítal v nesprávny čas.
Viac o knihe
Lidská bytost prostřednictvím průmyslového rozvoje může tvořit zcela nový svět, v němž příroda slouží pouze coby materiál pro nové stvoření - vznikla nová forma boha. Analýza lidského charakteru však prokazuje, že průmyslový systém se opírá o maximalizaci slastného pocitu, egoismus,sobectví a chtivost. Radikální hedonismus a neomezený egoismus mají své kořeny v triumfu modu "vlastnění". Člověk nechápe tento způsob jako jednu z forem existence, nýbrž za sobě vlastní přirozenost. Fromm se pokouší konfrontovat dva základní mody existence a definovat jejich vzájemné odlišnosti. Východisko ze současného neuspokojivého stavu charakteru lidského jedince i samotné společnosti nachází v hluboké subjektivní změně. Její základní rys zosobňuje ochota opustit důraz na vlastnictví a pouze "plně být", tedy potlačit egoistické a hedonistické aspekty charakteru svobodným uvědoměním sounáležitosti s veškerým vnějším světem. Jedině na tomto základě může vzniknout nová společnost, jejíž existence s sebou přinese šanci na záchranu.
Platobné metódy
- Titul
- Mít, nebo být?
- Jazyk
- česky
- Autori
- Erich Fromm, Jan Lusk
- Vydavateľ
- Aurora
- Rok vydania
- 2014
- Série
- Štítky
- Náučná literatúra, Spoločenské vedy, Sebarozvoj, Politológia & Politika, Psychologická tematika, Filozofická tematika, Filozofia, Osobný rast, Politika, Darčeky pre dedka, Sociológia, Darčeky pre ženy, Psychoanalýza
- Prvé vydanie
- 1976
- Pôvodný názov
- To Have or To Be?
- Hodnotenie
- 4,25 z 5
- Anotácia
- Lidská bytost prostřednictvím průmyslového rozvoje může tvořit zcela nový svět, v němž příroda slouží pouze coby materiál pro nové stvoření - vznikla nová forma boha. Analýza lidského charakteru však prokazuje, že průmyslový systém se opírá o maximalizaci slastného pocitu, egoismus,sobectví a chtivost. Radikální hedonismus a neomezený egoismus mají své kořeny v triumfu modu "vlastnění". Člověk nechápe tento způsob jako jednu z forem existence, nýbrž za sobě vlastní přirozenost. Fromm se pokouší konfrontovat dva základní mody existence a definovat jejich vzájemné odlišnosti. Východisko ze současného neuspokojivého stavu charakteru lidského jedince i samotné společnosti nachází v hluboké subjektivní změně. Její základní rys zosobňuje ochota opustit důraz na vlastnictví a pouze "plně být", tedy potlačit egoistické a hedonistické aspekty charakteru svobodným uvědoměním sounáležitosti s veškerým vnějším světem. Jedině na tomto základě může vzniknout nová společnost, jejíž existence s sebou přinese šanci na záchranu.
















