Parametre
Viac o knihe
Když v roce 1951 vyšel Camusův rozsáhlý filozofický esej Člověk revoltující, znamenalo to definitivní rozkol autora s Jeanem-Paulem Sartrem a jeho žáky a epigony z řad francouzských levicových intelektuálů. Nejvíc je patrně popudil Camusův pokus očistit revoltu od krvavého stínu, který ji v dějinách vždy doprovázel, pomocí kompromisu a nalezení střední cesty mezi extrémy. Camus si klade otázky, které ani dnes neztratily nic ze své aktuálnosti, přestože jím navrhovaná řešení (příklon k antickému principu míry a k středomořské tradici, která by vyvážila německý a ruský model civilizace) mají svá úskalí: Jak se bouřit, revoltovat, revolučně měnit svět, popírat cizí moc a autoritu, a nestát se přitom vrahem? Je možná nějaká čistá, rytířská forma revolty, která by se fatálně neposkvrnila revoluční krutostí a cynismem?
Nákup knihy
Člověk revoltující, Albert Camus, Kateřina Lukešová
- Jazyk
- Rok vydania
- 2007
- product-detail.submit-box.info.binding
- (pevná)
Platobné metódy
Tu nám chýba tvoja recenzia
- Titul
- Člověk revoltující
- Jazyk
- česky
- Autori
- Albert Camus, Kateřina Lukešová
- Vydavateľ
- Garamond
- Rok vydania
- 2007
- Väzba
- pevná
- ISBN10
- 8086955559
- ISBN13
- 9788086955551
- Série
- Štítky
- Náučná literatúra, Spoločenské vedy, Skutočné príbehy, Politológia & Politika, Filozofická tematika, Politika, Francúzsko, Publicistika & Eseje, Darčeky pre dedka, Francúzska literatúra, Existencializmus
- Prvé vydanie
- 1951
- Pôvodný názov
- ĽHomme révolté
- Hodnotenie
- 4,15 z 5
- Anotácia
- Když v roce 1951 vyšel Camusův rozsáhlý filozofický esej Člověk revoltující, znamenalo to definitivní rozkol autora s Jeanem-Paulem Sartrem a jeho žáky a epigony z řad francouzských levicových intelektuálů. Nejvíc je patrně popudil Camusův pokus očistit revoltu od krvavého stínu, který ji v dějinách vždy doprovázel, pomocí kompromisu a nalezení střední cesty mezi extrémy. Camus si klade otázky, které ani dnes neztratily nic ze své aktuálnosti, přestože jím navrhovaná řešení (příklon k antickému principu míry a k středomořské tradici, která by vyvážila německý a ruský model civilizace) mají svá úskalí: Jak se bouřit, revoltovat, revolučně měnit svět, popírat cizí moc a autoritu, a nestát se přitom vrahem? Je možná nějaká čistá, rytířská forma revolty, která by se fatálně neposkvrnila revoluční krutostí a cynismem?