Niet divu že toto dielo slúžilo ako predlho pre Orwella. Dielo bolo vo svojej dobe považované za fikciu budúcnosti,dnes sa to až desivo blíži realite.
Miláčik čitateľov je práve vypredaný
Viac o knihe
Své stěžejní dílo, románovou antiutopii My, napsal Zamjatin v roce 1920. V letech 1924/25 se objevila v překladech do češtiny, angličtiny a francouzštiny. V Rusku byla vydána až v letech přestavby, v roce 1987. Jádrem díla je život v „Jednotném státu“ vzniklém někdy ve třetím tisíciletí po „dvousetleté válce“. Lidé v této době už netrpí bídou, ztratili však jména a stali se pouhými „čísly“, lidmi – šroubky. Ženy jsou v pojmenovány samohláskami, např. I – 330, a muži souhláskami, např. hlavní hrdina je D – 503. Život těchto lidí je organizován a přísně střežen Úřadem Strážců. Všichni lidé žijí v prosklených domech, takže nemohou nic skrýt. Vstávají každý den všichni ve stejnou minutu, stejně odchází do práce a stejně jdou i na odpočinek. Na každé sousto při jídle mají předepsaných padesát skousnutí. Na dítě musí mít povolení, jinak jsou popraveni. Vůle kolektivu zde pod totalitním diktátem Dobroditele zcela vytlačuje svobodu lidského myšlení. Vydání třetí, v tomto překladu druhé.
Nákup knihy
My, Jevgenij Ivanovič Zamjatin
- Jazyk
- Rok vydania
- 1990
- product-detail.submit-box.info.binding
- (mäkká)
Platobné metódy
- Titul
- My
- Jazyk
- česky
- Vydavateľ
- Odeon
- Rok vydania
- 1990
- Väzba
- mäkká
- Počet strán
- 239
- ISBN10
- 8020701168
- ISBN13
- 9788020701169
- Série
- Štítky
- Beletria, Sci-Fi, Klasika, Rusko, Darčeky pre mužov, Dystópia, Sfilmované, Ruská literatúra, Satira, Sloboda, Utopie, Diktatúra, Totalita, Humorné Sci-Fi, Totalitný štát, Fiktívne denníky
- Prvé vydanie
- 1920
- Pôvodný názov
- Мы (My)
- Hodnotenie
- 3,9 z 5
- Anotácia
- Své stěžejní dílo, románovou antiutopii My, napsal Zamjatin v roce 1920. V letech 1924/25 se objevila v překladech do češtiny, angličtiny a francouzštiny. V Rusku byla vydána až v letech přestavby, v roce 1987. Jádrem díla je život v „Jednotném státu“ vzniklém někdy ve třetím tisíciletí po „dvousetleté válce“. Lidé v této době už netrpí bídou, ztratili však jména a stali se pouhými „čísly“, lidmi – šroubky. Ženy jsou v pojmenovány samohláskami, např. I – 330, a muži souhláskami, např. hlavní hrdina je D – 503. Život těchto lidí je organizován a přísně střežen Úřadem Strážců. Všichni lidé žijí v prosklených domech, takže nemohou nic skrýt. Vstávají každý den všichni ve stejnou minutu, stejně odchází do práce a stejně jdou i na odpočinek. Na každé sousto při jídle mají předepsaných padesát skousnutí. Na dítě musí mít povolení, jinak jsou popraveni. Vůle kolektivu zde pod totalitním diktátem Dobroditele zcela vytlačuje svobodu lidského myšlení. Vydání třetí, v tomto překladu druhé.