Viac o knihe
Pár hodin po svatebním obřadu "vrátil" Bayardo San Román svou nevěstu jejím rodičům: krásná Angela nebyla pannou. Rodina ji přinutila prozradit jméno milence a její bratři se zařekli, že Santiaga Nasara za zhanobení sestry zabijí. Všichni v městečku tuší, že k vraždě dojde, ale nikdo poroti tomu nic nepodnikne... Proč? Vyprávění se obrací nikoli k odsouzení dvou vrahů, ale k odsouzení společnosti, která to strpí. Kroniku ohlášené smrti nekoncipoval Márquez jako kriminální román v tradičním smyslu. O vraždě se sice dovídáme už na první stránce, ale nevysvobodí nás to z účasti na osudu zavražděného, o němž víme, že je obětí předsudků a svatouškovské pseudomorálky. V tragickém příběhu kolektivní viny poznáváme sami sebe: i my denně přihlížíme působení zla, a i když s ním nesouhlasíme; i my podléháme strachu, pohodlí, lhostejnosti a mravní ochablosti...
Nákup knihy
Kronika ohlášené smrti, Gabriel García Márquez, Eduard Hodoušek
- Jazyk
- Rok vydania
- 2012
- product-detail.submit-box.info.binding
- (pevná),
- Stav knihy
- Poškodená
- Cena
- 7,01 €
Platobné metódy
Tu nám chýba tvoja recenzia
- Jazyk
- česky
- Vydavateľ
- Odeon
- Rok vydania
- 2012
- Väzba
- pevná
- ISBN10
- 8020714138
- ISBN13
- 9788020714138
- Série
- Štítky
- Beletria, Klasika, Láska, Rodina, Vzťahy, Škola, Vraždy, Úmrtia, Spoločnosť, Sfilmované, Novely, Španielska literatúra, Pomsta, Magický realizmus, Svadby, sňatky, Hispanoamerická literatúra, Zločiny, trestné činy, Južná Amerika, Zvyky a obyčaje, Latinská Amerika, Osudy ľudí, Kolumbia, Kolumbijská literatúra, Panenstvo, Macondo
- Prvé vydanie
- 1981
- Pôvodný názov
- Crónica de una muerte anunciada
- Hodnotenie
- 4 z 5
- Anotácia
- Pár hodin po svatebním obřadu "vrátil" Bayardo San Román svou nevěstu jejím rodičům: krásná Angela nebyla pannou. Rodina ji přinutila prozradit jméno milence a její bratři se zařekli, že Santiaga Nasara za zhanobení sestry zabijí. Všichni v městečku tuší, že k vraždě dojde, ale nikdo poroti tomu nic nepodnikne... Proč? Vyprávění se obrací nikoli k odsouzení dvou vrahů, ale k odsouzení společnosti, která to strpí. Kroniku ohlášené smrti nekoncipoval Márquez jako kriminální román v tradičním smyslu. O vraždě se sice dovídáme už na první stránce, ale nevysvobodí nás to z účasti na osudu zavražděného, o němž víme, že je obětí předsudků a svatouškovské pseudomorálky. V tragickém příběhu kolektivní viny poznáváme sami sebe: i my denně přihlížíme působení zla, a i když s ním nesouhlasíme; i my podléháme strachu, pohodlí, lhostejnosti a mravní ochablosti...