velmi relevantna kniha aj v dnesnej dobe, zabavne a nenarocne citanie
Viac o knihe
Huxleyho satirická antiutopie Konec civilizace (1932) je spolu se Zamjatinovou novelou My a Orwellovým románem 1984 jednou z prvních vizí budoucnosti, která domýšlí důsledky formujících se diktátorských režimů meziválečné Evropy. K napsání knihy vedly Huxleyho vlastní zkušenosti s Mussoliniho Itálií a zprávy ze Sovětského svazu. Jeho vize budoucnosti se složitě a pevně strukturovanou společností, v níž je geneticky a psychologicky předem určeno postavení každého jedince, je sice velmi hořká a pesimistická, nicméně realita, zosobněná Hitlerem a Stalinem, byla ještě mnohem horší. Jak sám později přiznal: „Diktatura budoucnosti v mé představivosti byla mnohem méně brutální nežli budoucí diktatura výborně popsaná Orwellem." O stálé aktuálnosti této knihy svědčí to, že snahy o naplnění Huxleyho vizí – manipulace jedincem od samého jeho početí především – je možné vysledovat ve výrocích mnoha novodobých „inženýrů lidských duší" – jak u politiků s diktátorskými sklony, tak i u vědců, bádajících v podmínkách demokratických společností.
Nákup knihy
Konec civilizace (Brave New World), Aldous Huxley
- Jazyk
- Rok vydania
- 2011
- product-detail.submit-box.info.binding
- (pevná)
Platobné metódy
Před 40 lety mne totálně dostala.
- Jazyk
- česky
- Autori
- Aldous Huxley
- Vydavateľ
- Maťa
- Rok vydania
- 2011
- Väzba
- pevná
- Počet strán
- 200
- ISBN10
- 8072871501
- ISBN13
- 9788072871506
- Série
- Zbierka
- Šťastné zítřky
- Štítky
- Beletria, Filozofická tematika, Sci-Fi, Klasika, Politika, Veda, 20. storočie, Spoločnosť, Darčeky pre mužov, Dystópia, Sfilmované, Anglická literatúra, Drogy, Povinné čítanie, Kritika, Budúcnosť, Propaganda, Alternatívna história, Demokracia, Klonovanie, Konzumná spoločnosť, Preľudnenie
- Prvé vydanie
- 1932
- Pôvodný názov
- Brave New World
- Hodnotenie
- 4 z 5
- Anotácia
- Huxleyho satirická antiutopie Konec civilizace (1932) je spolu se Zamjatinovou novelou My a Orwellovým románem 1984 jednou z prvních vizí budoucnosti, která domýšlí důsledky formujících se diktátorských režimů meziválečné Evropy. K napsání knihy vedly Huxleyho vlastní zkušenosti s Mussoliniho Itálií a zprávy ze Sovětského svazu. Jeho vize budoucnosti se složitě a pevně strukturovanou společností, v níž je geneticky a psychologicky předem určeno postavení každého jedince, je sice velmi hořká a pesimistická, nicméně realita, zosobněná Hitlerem a Stalinem, byla ještě mnohem horší. Jak sám později přiznal: „Diktatura budoucnosti v mé představivosti byla mnohem méně brutální nežli budoucí diktatura výborně popsaná Orwellem." O stálé aktuálnosti této knihy svědčí to, že snahy o naplnění Huxleyho vizí – manipulace jedincem od samého jeho početí především – je možné vysledovat ve výrocích mnoha novodobých „inženýrů lidských duší" – jak u politiků s diktátorskými sklony, tak i u vědců, bádajících v podmínkách demokratických společností.











