Viac o knihe
Blanka Stárková charakterizuje v doslovu povídkovou sbírku následovně: Co tyto povídky spojuje, jsou (ty tak těžko postižitelné) kvality Márquezova vypravěčství. Stavba, promyšlený rytmus věty, který nemívá o slabiku méně nebo více, paralelní děje, z nichž jeden záludně probíhá druhému příběhu za zády, návnada vždy a vždy dopředu nastražovaná čtenáři, aby chtěl-musel s autorem běžet dál... A tak se možná příliš nezmýlíme v domněnce, že víc než jeden čtenář bude číst tyto povídky, aniž by potřeboval jejich pointu, jejich rozluštění či hledal jejich přesah, a vstoupí prostě do textu, aby se jím nechal nést, a vždycky znovu z něj vystoupil s touž beznadějnou otázkou: Jak to ten člověk k ďasu dělá?
Skladom máme celkom knihy Dvanáct povídek o poutnících (1996).
Nákup knihy
Dvanáct povídek o poutnících, Gabriel García Márquez, Vladimír Medek
- Jazyk
- Rok vydania
- 1996
- product-detail.submit-box.info.binding
- (pevná),
- Stav knihy
- Dobrá
- Cena
- 5,19 €
Platobné metódy
Tu nám chýba tvoja recenzia
- Jazyk
- česky
- Vydavateľ
- Hynek
- Rok vydania
- 1996
- Väzba
- pevná
- Počet strán
- 221
- ISBN10
- 8085906309
- ISBN13
- 9788085906301
- Série
- Štítky
- Beletria, Zborníky, antológie, Poviedky, Francúzsko, Príbehy, Južná Európa, Taliansko, Spoločenské romány, Európa, Rakúsko, Španielska literatúra, Španielsko, Magický realizmus, Výber z diela, Mystika, Rozprávanie, Hispanoamerická literatúra, Južná Amerika, Exil, Latinská Amerika, Putovanie, Kolumbia, Pútnické miesta, Pútnici, Kolumbijská literatúra
- Prvé vydanie
- 1992
- Pôvodný názov
- Doce cuentos peregrinos
- Hodnotenie
- 4,05 z 5
- Anotácia
- Blanka Stárková charakterizuje v doslovu povídkovou sbírku následovně: Co tyto povídky spojuje, jsou (ty tak těžko postižitelné) kvality Márquezova vypravěčství. Stavba, promyšlený rytmus věty, který nemívá o slabiku méně nebo více, paralelní děje, z nichž jeden záludně probíhá druhému příběhu za zády, návnada vždy a vždy dopředu nastražovaná čtenáři, aby chtěl-musel s autorem běžet dál... A tak se možná příliš nezmýlíme v domněnce, že víc než jeden čtenář bude číst tyto povídky, aniž by potřeboval jejich pointu, jejich rozluštění či hledal jejich přesah, a vstoupí prostě do textu, aby se jím nechal nést, a vždycky znovu z něj vystoupil s touž beznadějnou otázkou: Jak to ten člověk k ďasu dělá?