velmi relevantna kniha aj v dnesnej dobe, zabavne a nenarocne citanie
Miláčik čitateľov je práve vypredaný
Viac o knihe
Huxleyho satirická antiutopie Konec civilizace (1932) je spolu se Zamjatinovou novelou My a Orwellovým románem 1984 jednou z prvních vizí budoucnosti, která domýšlí důsledky formujících se diktátorských režimů meziválečné Evropy. K napsání knihy vedly Huxleyho vlastní zkušenosti s Mussoliniho Itálií a zprávy ze Sovětského svazu. Jeho vize budoucnosti se složitě a pevně strukturovanou společností, v níž je geneticky a psychologicky předem určeno postavení každého jedince, je sice velmi hořká a pesimistická, nicméně realita, zosobněná Hitlerem a Stalinem, byla ještě mnohem horší. Jak sám později přiznal: „Diktatura budoucnosti v mé představivosti byla mnohem méně brutální nežli budoucí diktatura výborně popsaná Orwellem.“ O stálé aktuálnosti této knihy svědčí to, že snahy o naplnění Huxleyho vizí – manipulace jedincem od samého jeho početí především – je možné vysledovat ve výrocích mnoha novodobých „inženýrů lidských duší“ – jak u politiků s diktátorskými sklony, tak i u vědců, bádajících v podmínkách demokratických společností. Vydání třetí, v nakladatelství Maťa první.
Nákup knihy
Konec civilizace = Brave new world, Aldous Huxley, Stanislav Berounský, Miroslav Holub, Josef Kostohryz
- Jazyk
- Rok vydania
- 1998
- product-detail.submit-box.info.binding
- (pevná)
Platobné metódy
Před 40 lety mne totálně dostala.
- Jazyk
- česky
- Vydavateľ
- Maťa
- Rok vydania
- 1998
- Väzba
- pevná
- Počet strán
- 202
- ISBN10
- 8086013383
- ISBN13
- 9788086013381
- Série
- Štítky
- Beletria, Filozofická tematika, Sci-Fi, Klasika, Politika, Veda, 20. storočie, Spoločnosť, Darčeky pre mužov, Dystópia, Sfilmované, Anglická literatúra, Drogy, Povinné čítanie, Kritika, Budúcnosť, Propaganda, Alternatívna história, Demokracia, Klonovanie, Konzumná spoločnosť, Preľudnenie
- Prvé vydanie
- 1932
- Pôvodný názov
- Brave New World
- Hodnotenie
- 4 z 5
- Anotácia
- Huxleyho satirická antiutopie Konec civilizace (1932) je spolu se Zamjatinovou novelou My a Orwellovým románem 1984 jednou z prvních vizí budoucnosti, která domýšlí důsledky formujících se diktátorských režimů meziválečné Evropy. K napsání knihy vedly Huxleyho vlastní zkušenosti s Mussoliniho Itálií a zprávy ze Sovětského svazu. Jeho vize budoucnosti se složitě a pevně strukturovanou společností, v níž je geneticky a psychologicky předem určeno postavení každého jedince, je sice velmi hořká a pesimistická, nicméně realita, zosobněná Hitlerem a Stalinem, byla ještě mnohem horší. Jak sám později přiznal: „Diktatura budoucnosti v mé představivosti byla mnohem méně brutální nežli budoucí diktatura výborně popsaná Orwellem.“ O stálé aktuálnosti této knihy svědčí to, že snahy o naplnění Huxleyho vizí – manipulace jedincem od samého jeho početí především – je možné vysledovat ve výrocích mnoha novodobých „inženýrů lidských duší“ – jak u politiků s diktátorskými sklony, tak i u vědců, bádajících v podmínkách demokratických společností. Vydání třetí, v nakladatelství Maťa první.